Lékárna na dovolenou

Kinetóza neboli cestovní nevolnost: Kinedryl (ne pro řidiče a děti do 2let), Travel Gum

Průjem: živočišné uhlí (Carbosorb tbl., Carbotox tbl.), Smecta (sáčky na rozmíchání v tekutině), oba tyto přípravky se musí užívat s dvou až tří hodinovým odstupem od jiných léků, Endiaron, Imodium, Probiotika (Enterol, Hylak, Laktobacily. Při průjmu je také nutná rehydratace, a to zejména u dětí. Použít lze např. sáčky Kulíšek nebo Kulíšek forte pro dospělé, Fluidex nebo iontové nápoje.

Zácpa: Lactulosa, Duphalac, Gutalax

Zažívací potíže (pálení žáhy, nadýmání, pro lepší trávení, při křečích): Rennie, Anacid, Pantoprazol nebo Helicid, Espumisan nebo Sab Simplex ,Pangrol nebo Pancreolan, Febichol při potížích se žlučníkem, Iberogast, Algifen ( při žlučníkové kolice – léka pouza na předpis)

Teplota: Paralen tbl., , Ibalgin, Nurofen, Brufen tbl.

Kašel suchý: Ditustat, Tussin, Sinecod, Stopex,Stoptussin, Levopront

Kašel vlhký: (odkašlávání ) : Acc long, Bromhexin, Mucosolvan, jitrocelový sirup( lze i pro těhotné)

Rýma: Olynth, Muconasal plus, Nasivin, Sterimar, Quixx, Sinupret (ucpané dutiny)

Nachlazení: Coldrex, Paralen grip (tlumení příznaků chřipky a nachlazení)

Bolesti (hlavy, svaly, klouby): Paralen, Panadol extra, Panadol Novum, Ibalgin (hlava), Ataralgin, Nalgesin (svaly a klouby)

Pokud je plánovaná fyzicky náročná dovolená, je vhodné si vzít gel nebo mast ze skupiny místních protizánětlivých přípravků (např. Fastum gel, Ibu-Hepa crm., Voltaren emulgel), které pomohou při bolesti nebo zhmoždění svalů a kloubů. 

Alergie: Livostin, Allergodil (oční kapky nebo nosní sprej), Zyrtec, Zodac, Claritine, Analergin, Aerius, Desloratadin , Fenistil gel při poštípání hmyzem

Oční kapky: Ophtalmo - Septonex, Ophtal, Coll.acidi borici, Opht.-Evercil, Visine

Popáleniny od sluníčka: Panthenol 

Gynekologické potíže: Gyno-pevaryl, Canesten

Opar: Zovirax mast, Herpesin mast, Vectavir mast, Urgo gelová naplast na opary, Compeed náplasti

Mykotická onemocnění nohou: Lamisil, Canesten, Canespor

Do každé lékárničky přibalte náplast, obvazy a elastická obinadla, nůžky, pinzetu a teploměr, dezinfekční přípravek na drobná poranění

Nezapomeňte si vzít léky, které pravidelně užíváte (je vhodné mít u sebe seznam dlouhodobě užívaných léků, obzvlášť pokud cestujete letadlem)

Lázeňská péče

Lázeňská léčba je součást potřebné zdravotní péče dle novely zákona z 2015 č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění.  Kdo má nárok na lázeňskou péči a za jakých podmínek stanoví indikační seznam, který je součástí zákona. Pobyt poskytují výhradně registrovaná zdravotnická zařízení lůžkové péče.

  • komplexní lázeňská péče: zdravotní pojišťovna hradí ubytování ve dvoulůžkovém pokoji se základním vybavením, stravu a léčebnou část pobytu, pacient je po dobu pobytu  v pracovní neschopnosti (jakékoli doplňkové služby hradí pojištěnec sám - jednolůžkový pokoj, televizor, lednice …., na tuto skutečnost musíte být upozorněni před nástupem na léčení),

  • příspěvková lázeňská péče: zdravotní pojišťovna přispívá na léčebnou část celkové ceny lázeňského pobytu. Ubytování a stravování si léčený hradí sám a během pobytu není v pracovní neschopnosti (příspěvková péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak).

Která forma lázeňské péče Vám bude navržena vyplývá s posouzení vašeho zdravotního stavu doporučujícím a navrhujícím lékařem a z legislativních podmínek stanovených zákonem.

Pobyt není možné rozdělit na dílčí části, léčebnou zajistit ve zdravotnickém zařízení a ubytovat se mimo zdravotnické zařízení nebo na léčbu docházet z domova. V takovém případě už by se jednalo o péči ambulantní, a to za přímou úhradu nebo na náklady pojištění v případě objednání této péče žádankou typu FT nebo K.

Co je potřeba k vystavení návrhu na lázně:

  • zpráva odborného lékaře nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, který  zhodnotí, že Vaše onemocnění je indikováno k lázeňské léčbě, do zprávy uvede jestli se jedná o léčbu komplexní nebo příspěvkovou, diagnozu, která je indikací lázeňské léčby, dále skupinu onemocnění  dle indikačního seznamu MV,

  • se zprávou navštívíte praktického lékaře, který Vám vystaví návrh, případně doplní vyšetření, která jsou požadována,

  • před návštěvou praktického lékaře je vhodné vybrat do kterých lázní byste chtěli jet, nejlépe by Vám měl poradit odborný lékař, který Vás do lázní doporučil, informace jsou též na webových stránkách www.lecebnelazne.cz.

Co s návrhem dále:

  • vyplněný návrh odesíláme na příslušnou zdravotní pojišťovnu ke schválení reviznímu lékaři, který zhodnotí jestli jsou dodrženy všechny podmínky dané zákonem,

  • v  případě komplexní lázeňské péče odešle zdravotní pojišťovna schválený návrh přímo lázním, které pacienta předvolají k nástupu nejméně 5 dní před stanoveným začátkem pobytu. 

 

Pokud nemůžete do lázní nastoupit  – nemoc, úmrtí v rodině, ošetřování člena rodiny, musíte tuto skutečnost neprodleně hlásit na Vaši zdravotní pojišťovnu! Pokud tak neučiníte, může po Vás vaše pojišťovna požadovat náhradu.

Žádost o příspěvek na péči

Příspěvek na péči o osobu blízkou je pravidelná opakující se dávka sociální služby určená lidem, kteří potřebují v běžném životě pomoc jiné osoby. Je určen na úhradu za pomoc, kterou poskytne rodinný příslušník, osoba blízká, jiná osoba nebo poskytovatel sociálních služeb.

Příspěvek na péči je určen těm lidem, kteří se v důsledku svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neobejdou bez pomoci jiné osoby. Jedná se tedy o lidi, kteří potřebují pomoc při zvládání základních životních potřeb – zákon přesně definuje, o jaké potřeby jde, podle jejich rozsahu je pak odstupňována výše příspěvku na péči.

Okruh základních životních potřeb (někdy také nazýván jako stupně bezmocnosti) je přesně vymezen takto:

  1. Mobilita – schopnost vstát z postele a ulehnout do ní, usedání, chůze

  2. Orientace – schopnost orientovat se pomocí zraku a sluchu

  3. Komunikace – schopnost dorozumět se pomocí řeči a písmem

  4. Stravování – schopnost se najíst a napít, dodržovat dietní režim

  5. Oblékání a obouvání – schopnost vybrat si vhodné oblečení a obuv, a samostatně se obléknout a svléknout

  6. Tělesná hygiena – schopnost vykonávat základní osobní hygienu jako mytí rukou, sprchování, čištění zubů, česání a další

  7. Výkon fyziologické potřeby – schopnost samostatně si dojít na toaletu, vyprázdnit se a provést očistu

  8. Péče o zdraví – schopnost dodržování předepsaného léčebného režimu (braní léků, měření tlaku, píchání inzulínu)

  9. Osobní aktivity – schopnost vykonávat osobní aktivity dle věku osoby (hrát si s dětmi, scházet se s přáteli)

  10. Péče o domácnost (u osob starších 18 let) – schopnost nakoupit si jídlo a základní domácí potřeby, nakládat s penězi, nosit nákup a další

Podle počtu životních potřeb, u nichž daný člověk potřebuje pomoc, jsou definovány 4 stupně závislosti.

Výši příspěvku na péči za daný kalendářní měsíc se pohybuje v rozmezí 800,– až 12.000,– Kč v závislosti na věku osoby a stupně její závislosti. Příspěvek je vyplácen měsíčně přímo v kalendářním měsíci, za který náleží. Vyplácí ho krajská pobočka Úřadu práce.

Na co může být příspěvek na péči použit:

Příspěvek může být použit na pomoc, kterou poskytne osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Pro získání příspěvku postupujte následovně:

  1. Podejte žádost o příspěvek na péči na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Tiskopis žádosti si můžete vyzvednout na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce nebo ho vytisknout, či přímo vyplnit online a poté vytisknout z níže uvedené internetové adresy http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek

  2. Sociální pracovník z příslušného Úřadu práce Vaši žádost posoudí tak, že provede sociální šetření – bude zjišťovat, jak moc samostatný je žadatel ve svém přirozeném prostředí.

  3. Krajská pobočka Úřadu práce požádá příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení toho, zda, a pokud ano, do které kategorie ze stupňů závislosti žadatel spadá.

Okresní správa sociálního zabezpečení bude při tomto posouzení vycházet:

  • ze zdravotního stavu žadatele, a to na základě nálezu vydaného poskytovatelem zdravotních služeb,

  • z výsledku provedeného sociálního šetření,

  • ze zjištění potřeb osoby, případně z výsledků funkčních vyšetření,

  • z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře.

Krajská pobočka Úřadu práce pak na základě tohoto stanoviska rozhodne o tom, zda se žadateli příspěvek na péči přiznává či nikoliv. Proti rozhodnutí se můžete odvolat – odvolání se podá k úřadu, který rozhodnutí vydal.

Zákony a vyhlášky týkající se příspěvku na péči:

 

Pracovní neschopnost

Pokud jste v pracovním poměru  a onemocníte nebo se poraníte je nutné navštívit co nejdříve lékaře k ošetření a vystavení  tzv. dočasné pracovní neschopnosti (PN)

 

Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, kdy jste byli ošetřeni lékařem, je však možné vystavit neschopenku nejvýše 3 kalendářní dny zpět, není možné vystavovat pracovní neschopnost “dopředu “.

Vystavit dočasnou pracovní neschopnost zpětně za delší období než 3 dny před návštěvou lékaře je možné pouze s předchozím schválením lékaře správy sociálního zabezpečení (OSSZ), pokud je k tomu důvod – hospitalizace, úraz  …

Pokud taková situace nastane, lékař Vám vystaví  neschopenku a žádost o zpětné uznání pracovní neschopnosti s datem vzniku dle doložených odborných zpráv (propouštěcí zpráva z nemocnice, ošetření na pohotovosti nebo u specialisty). Všechny tiskopisy Vám předá k  osobnímu vyřízení na OSSZ. Pochopitelně pokud to zdravotní stav umožňuje, pokud to zdravotní stav pacienta neumožňuje, posíláme žádosti z ambulance poštou, doba schválení se  ale protahuje na 2-3 týdny.

Formulář dočasné pracovní neschopnosti má 5 dílů.

I. díl  se Vás netýká, ten odesílá ošetřující lékař na OSSZ. II. a III.díl  dostanete do ruky. Svému zaměstnavateli  co nejdříve odevzdáte III. díl (modrý pruh), II. díl (žlutý pruh) – průkaz práce neschopného pojištěnce – si necháte pro případné kontroly s OSSZ a vždy předložíte lékaři při kontrole zdravotního stavu, který kontrolu do formuláře zapíše. IV. a V. díl zůstává v při zahájení neschopenky  v dokumentaci lékaře.

Trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů, je nutné potvrdit její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni ode dne vzniku a to vydáním IV.dílu (červený pruh) spolu s potvrzením trvání PN (tzv. lístek na peníze). Oba formuláře je nutné předat zaměstnavateli.

Pokud trvá pracovní neschopnost  do dalšího kalendářního měsíce, je nutno vydat  na konci  každého měsíce  tzv. “lístek na peníze“ a to nejvýše 3 kalendářní dny dopředu.

Navazující  dočasná pracovní neschopnost

Stane-li se občan práce neschopen následující kalendářní den po ukončení PN, bez ohledu na to, zda se jedná o zhoršení předchozí nemoci nebo o zcela jiné onemocnění, považuje se tato PN za pokračování ukončené PN. Tato skutečnost musí být uvedena na všech částech nově vystavené pracovní neschopnosti

Původní a nová PN na sebe musí bezprostředně navazovat (PN se uznává za kalendářní dny, ne za pracovní) – pokud byla původní PN ukončena sobotou, nemůže pokračování začínat v pondělí!

Ukončení dočasné pracovní neschopnosti

PN je ukončena dnem kontroly u lékaře, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření, nelze ukončovat PN zpětně! Při ukončení dostanete V.díl neschopenky, který předáte zaměstnavateli.

Pokud se nedostavíte k lékaři na kontrolu v den, který je vyznačen na  neschopence, aniž by existovaly vážné důvody, proč se nemůžete dostavit, má ošetřující lékař povinnost ukončit Vaší neschopenku a to tím dnem, kdy jste bez řádného vysvětlení nepřišel na kontrolu.

Pokud uplynulo alespoň 180 dnů trvání PN  a Váš zdravotní stav je stabilizovaný (tudíž nemusíte být plně vyléčen) a je předpoklad, že již nebudete moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, měla by být neschopenka ukončena a to  nejpozději 30. kalendářním dnem následujícím po dni vyšetření, kdy je stav uzavřen jako stabilizovaný

Pokud by se tedy jednalo o dlouhodobé omezení zdravotního stavu, pak je nutné zvážit, zda u Vás došlo k   více než 35% poklesu pracovní schopnosti, a tím pádem  ke vzniku   nároku na  invalidní důchod.

Maximální doba trvání neschopenky je 380 kalendářních dní – tzv. podpůrčí doba. Nicméně v případě, že by i po uplynutí této lhůty nadále zdravotní stav zaměstnance odůvodňoval pokračování neschopenky (a nikoli nutně již uznání invalidity), pak může být na žádost zaměstnance po schválení posudkovým  lékařem  OSSZ  podpůrčí doba prodloužena nejvýše o tři měsíce. Pokud ani pak zdravotní stav zaměstnance neodůvodňuje změnu v přístupu, může se podpůrčí doba opětovně prodlužovat, avšak celkem maximálně o 350 dní.

Změnu pobytu  v pracovní neschopnosti musí povolit ošetřující lékař a tuto změnu ihned oznamuje příslušnému OSSZ. Pokud se jedná o změnu pobytu v prvních čtrnácti dnech PN , měli byste předem  tuto  změnu oznámit zaměstnavateli. Oznámení musí být písemné nebo jinak prokazatelně doručené.

Za nesdělení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři nebo uvedení neexistující adresy tohoto místa  Vám může orgán nemocenského pojištění uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.

Změnu místa pobytu může ošetřující lékař povolit pouze v rámci České republiky, změnu pobytu do zahraničí musí povolit posudkový lékař OSSZ, o povolení musí pojištěnec požádat sám u správy sociálního zabezpečení.

Vycházky může lékař povolit s ohledem na onemocnění nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom  se vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.

První 3 dny pracovní neschopnosti vycházky jsou povoleny jen z konkretního důvodu – vyzvednutí dětí ze školky…  .Výjimečně  může ošetřující lékař  povolit, po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění, volbu doby vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu (jedná se o případy, kdy je mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav – onkologická léčba, psychiatrické onemocnění..).

Kontroly v době pracovní neschopnosti. Prvních čtrnáct dní jsou kontroly v režii zaměstnavatele. Ten buď může někoho poslat, nebo může o provedení kontroly požádat okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Po 15. dnu nemoci vás může přijít zkontrolovat pracovník OSSZ. Kontroly se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu nebo svátcích. Zákonem není stanovený čas, ve kterém může kontrola přijít. Může k ní proto dojít prakticky kdykoli, i když všeobecně je přijímáno, že v době od 22 hod do 6 hod je noční klid a kontroly by představovaly spíše rušení klidu a léčebného režimu práce neschopného. Kontrolu nemusíte pouštět do bytu!

Pokud porušíte ošetřujícím lékařem stanovený režim – kontrola Vás doma nezastihne a není vysvětlení Vaší nepřítomnosti návštěvou lékaře, rehabilitace …., může Vám příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nemocenské dávky dočasně snížit, zcela odejmout nebo Vám může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč. Obdobně má podle zákoníku práce možnost snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy zaměstnavatel. (Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr zaměstnance, u kterého v prvních 14 dnech nemoci zjistí, že porušuje léčebný režim v době dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně podle zákoníku práce. Jde o výpovědní důvod bez nároku na odstupné, avšak se standardní výpovědní dobou (2 měsíce).

První tři dny pracovní neschopnosti, které měly být pro zaměstnance původně pracovními se neproplácí. Výjimkou je nařízená karanténa, kde ze zákona náleží náhrada mzdy už od prvního dne nemoci.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dostává zaměstnanec „nemocenskou“ ve formě náhrady mzdy od zaměstnavatele, tedy ne od státu. Náhrada mzdy přísluší jen za dny, které pro konkrétního zaměstnance měly být původně pracovními (v tom se liší od nemocenských dávek)

Od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti je vyplácena nemocenská. (počítají se kalendářní dny včetně víkendů) Dávky dostává maximálně po dobu 380 kalendářních dnů od jejího vzniku.

Podmínkou je, že zaměstnanec je v pracovním vztahu účasten nemocenského pojištění. Nárok tedy nemají zejména lidé pracující na takzvané dohody, nezaměstnaní nebo podnikatelé (pokud si pojištění neplatí dobrovolně).

Nárok na nemocenské dávky trvá také po skončení pracovního poměru, a to maximálně po dobu sedmi kalendářních dnů (takzvaná ochranná lhůta). Platí přitom, že pracovní poměr na dobu neurčitou nemůže zaměstnavatel během dočasné pracovní neschopnosti vypovědět – lze jej ukončit pouze dohodu obou stran nebo výpovědí danou zaměstnancem.

Člověk, který si dočasnou pracovní neschopnost úmyslně sám zavinil, nemá na dávky nárok, nicméně za určitých okolností je dostane v poloviční výši.

 

Invalidní důchod

1. Co je invalidní důchod (ID) ?

Invalidní důchod  je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění vyplácených českou správou sociálního zabezpečení. 

  • Zažádat o něj může příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení každý občan-pojištěnec, který se domnívá, že v důsledku změny zdravotního stavu je omezena jeho schopnost vykonávat pracovní činnost. 

  • Invalidní důchod lze získat za splnění daných podmínek. To je zjištění invalidity, jemuž předchází proces posuzování invalidity, dále potřebná doba pojištění, která se zjišťuje po přiznání invalidity, a to z období před jejím vznikem (§ 40, zákon č. 155/1995 Sb.) a  je vám míň než 65 let a nesplňujete podmínky pro přiznání starobního důchodu

  • Pojištění se nevyžaduje jedině v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (více na www.cssz.cz).

2. Podání žádosti o ID, proces posuzování, posudek o invaliditě

O invalidní důchod se žádá na okresní správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště. Pokud se kvůli nepříznivému stavu nemůžete dostavit osobně, může žádost o invalidní důchod sepsat rodinný příslušník, případně zmocněnec na základě plné moci. Kromě písemného souhlasu je ale potřeba potvrzení lékaře, který doloží, že vám zdravotní stav osobní návštěvu okresní správy sociálního zabezpečení nedovoluje. K dispozici není žádný formulář žádosti o invalidní důchod, který by si mohl žadatel o důchod dopředu vyplnit – žádost o invalidní důchod sepisuje v počítači přímo pracovník důchodového oddělení

3. Potřebné dokumenty  :

  • občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu,

  • doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném),

  • muži předkládají doklady o výkonu vojenské (civilní) služby,

  • občané, kteří pečovali o děti do 4 let věku, předkládají doklady prokazující dobu

  • péče o ně (rodný list dítěte nebo jiný doklad o vztahu k dítěti) a čestné prohlášení

  • potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku

  • po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání),

  • pokud občan chce důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet“

  • doklady prokazující zaměstnání v cizině, pokud je občan vlastní

  • chybí-li některé doby pojištění, předkládá občan náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost, tj. potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.

  • zaměstnavatel je povinen při podání žádosti o důchod svého zaměstnance

  • na výzvu OSSZ předložit jeho evidenční list důchodového pojištění a vyplněný tiskopis Potvrzení zaměstnavatele dle § 83 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.

4. Proces posuzování a posudek o invaliditě

  • Ošetřující lékař na žádost OSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana. K posudku přikládá odborné lékařské zprávy a nálezy vztahující se k posuzovanému stavu a žadatelem vyplněný profesní dotazník. V některých případech může žadatel OSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má u sebe a považuje je za významné.

  • Posouzení zdravotního stavu provádí posudkový lékař na základě údajů od ošetřujícího lékaře, odborných zpráv a zjišťovací prohlídky nebo kontrolní.

Lidé se mylně domnívají, že u této „zjišťovací nebo kontrolní prohlídky“ musí být osobně. Vzhledem k tomu, že OSSZ během ní vyhodnocuje výhradně veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich osobní účast není proto nutná, může jít o tzv. posouzení v nepřítomnosti.

Pokud OSSZ vyzve občana k doplňujícím vyšetřením jeho zdravotního stavu např. u dalších odborných lékařů, musí je absolvovat. Kdyby požadovaná vyšetření odmítl podstoupit, může být řízení ve věci žádosti o invalidní důchod přerušeno (anebo u příjemce invalidního důchodu může být zastavena již probíhající výplata invalidního důchodu).

Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě.

Je důležité vědět, že posudek je „pouze“ jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod, které učiní čSSZ. Proti posudku o zdravotním stavu proto není možné se odvolat ani podat námitky.

O nároku a výši invalidního důchodu rozhoduje ČSSZ na základě podané žádosti a to do 90 dnů. O výsledku řízení je žadatel informován rozhodnutím zasílaným doporučeně do vlastních rukou adresáta. Jestliže žadatel o důchod nesouhlasí s rozhodnutím o přiznání nebo nepřiznání invalidního důchodu, může se proti němu odvolat pomocí námitky. Námitku lze podat až proti rozhodnutí ČSSZ, které žadatel obdrží doporučeně do vlastních rukou z ČSSZ Praha, není možné se odvolávat proti posudku o invaliditě, jenž žadatel obdržel od posudkového lékaře. Lhůta pro podání námitky je 30 dní od obdržení rozhodnutí.

5. Stupně invalidity

Stupeň invalidity určuje posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení. Rozhodující je pokles pracovních schopnosti – schopnosti vykonávat výdělečnou činnost odpovídající vaším tělesným a duševním schopnostem, vzdělání, zkušenostem a znalostem.

Za invalidního se člověk považuje, jestliže jeho pracovní schopnost klesne nejméně o pětatřicet procent.

Zákon pak rozlišuje tři stupně invalidity:

            Invalidita I. stupně: pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 %

            Invalidita II. stupně: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 %

            Invalidita III. stupně: pokles pracovní schopnosti o 70 a víc %